Výročná správa Amnesty International za rok 2020
Prezident: Miloš Zeman
Předseda vlády: Andrej Babiš
Diskriminace Romů přetrvala. Parlament znovu neratifikoval mezinárodní úmluvu o násilí na ženách a nepokročil s návrhem zákona o manželství osob stejného pohlaví. Soudní dvůr EU rozhodl v neprospěch vlády kvůli nepřijetí povinných kvót na uprchlíky. Až 16 % dětí na základních školách se údajně nemohlo připojit k online výuce během lockdownu spojeného s pandemií COVIDu-19. Obavy ohledně pokračujících transferů českých zbraní stranám konfliktu v Jemenu přetrvaly.
Základní informace
České úřady i EU pokračovaly ve vyšetřování údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše spojeného s evropskými dotacemi získanými pro jeho obchodní zájmy. V březnu, před prvním lockdownem v důsledku pandemie, uspořádaly tisíce lidí demonstraci v hlavním městě Praze, namířenou proti předsedovi vlády a tomu, co považují za jeho destruktivní vliv na státní instituce. Úřadování nového veřejného ochránce práv – ombudsmana, jmenovaného v únoru, vyvolalo kontroverzi. Přes 300 akademiků a právníků podepsalo v dubnu otevřený dopis poukazující na to, že prokazoval nedostatečnou angažovanost v některý problémech včetně práv menšin.
DISKRIMINACE
Romové
Diskriminace Romů zůstala rozsáhlá, ačkoli nový ombudsman tvrdil, že to byl pouze okrajový problém. Byly podniknuty kroky směrem k implementaci mechanismu pro zajištění kompenzací romským ženám, které byly oběťmi nucené sterilizace. V září vyzvala komisařka pro lidská práva Rady Evropy dolní komoru parlamentu, aby přijala návrh zákona poskytující obětem jednorázovou kompenzaci. Návrh zákona čekal na první čtení na konec roku. V prosinci pořádal Výbor ministrů Rady Evropy pravidelné přezkoumání opatření přijatých k řešení diskriminační segregace Romů ve školách a třídách pro žáky s mentálním postižením (na základě nesplnění rozsudku s D. H. a dalšími proti České republice). Výbor zaznamenal některé pozitivní trendy, ale i nadále se obává, že většina romských žáků vyhodnocených k potřebě individuálních výukových plánů, byla stále vzdělávána mimo běžnou výuku.
Ženy
Parlament neratifikoval Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (Istanbulská úmluva), ačkoliv byla naplánovaná pro předložení k ratifikaci v roce 2018. Podle skupiny českých nevládních organizací, Koalice proti násilí, vyhledalo lékařskou pomoc v posledních letech okolo 168 000 obětí domácího násilí ročně. Poskytovatelé služeb zaznamenali nárůst v počtu incidentů domácího násilí během omezení zavedených v důsledku pandemie. Evropský výbor pro sociální práva v červnu veřejně rozhodl (v případu University Women of Europe proti České republice), že pokrok ohledně práva na stejnou mzdu a vyrovnanou reprezentaci žen na rozhodovacích pozicích v soukromých firmách byl nedostatečný. V odpovědi předložila zmocněnkyně pro lidská práva vládě nový návrh strategie pro rovnost žen a mužů v letech 2020–2030.
LGBTI+
Parlament znovu nepředložil návrh zákona k hlasování, původně přijatý vládou v roce 2018, který by plně uznal rovnocenné manželství párů stejného pohlaví. Takové páry sice mohou od roku 2006 vstoupit do registrovaného partnerství, to ale neumožňuje společnou adopci a v dalších desítkách atributů se liší od manželství.
PRÁVO NA VZDĚLÁNÍ
Podle České školní inspekce, se přibližně 11–16 % dětí na základních školách nemohlo připojit k online výuce během prvního lockdownu kvůli chybějícímu přístupu k internetovému připojení či nevyhovujícímu zařízení, a méně než 1 % žáků se nezapojilo do výuky v žádné formě.
PRÁVA UPRCHLÍKŮ, ŽADATELŮ O AZYL A MIGRANTŮ
Vláda pokračovala v odmítání účasti na jakýchkoli snahách o přesunutí uprchlíků v rámci EU, včetně přijetí dětských uprchlíků bez doprovodu. Navzdory řeckým žádostem o přijetí 40 dětí bez doprovodu, tvrdil ministr vnitra, že jediní uprchlíci v Řecku jsou mladí muži, které nepovažoval za děti, protože jim bylo okolo 17 let. Také uvedl, že přijímání mladých mužských uprchlíků ve věku 12–17 let by představovalo vážné bezpečnostní riziko pro zemi. Soudní dvůr EU v dubnu rozhodl, že Česká republika (společně s Polskem a Maďarskem) porušila právo EU tím, že selhala v povinnostech a závazcích přesunout žadatele o azyl a uprchlíky. Evropská komise poslala případ proti třem zemím k soudu v roce 2017 – kvůli odmítání účasti v plánu EU pro nouzové přemístění, které nastavovalo povinné kvóty na přemístění uprchlíků.
NEZODPOVĚDNÉ VÝVOZY ZBRANÍ
Přetrvaly obavy ohledně pokračujícího vývozu českých zbraní, které by mohly být použity koalicí vedenou Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty v konfliktu v Jemenu, což by mohlo znamenat vážné porušení základních lidských práv a také humanitárního či mezinárodního práva.